Stavební vývoj areálu

Stavební vývoj v datech

 

OBDOBÍ

ČINNOST

1068

První písemná zpráva o „oppidu“ Opočně v Kosmově kronice. Jeho podobu dnes neznáme. Archeologické nálezy v roce 2010 vyvrátily domněnky, že hradiště nemuselo stát v místě dnešního zámku.

kolem 1330?

Rod Drslaviců staví gotický hrad. Jeho přesná dispozice není známa. Hradní palác stál v místech dnešního jihozápadního nároží zámku. Hradní příkop přetínal ostroh pod dnešním sevením křídlem zámku. Válcová bašta stojící vně příkopu sloužila jako studna.

1425

Hrad byl pobořen a vypálen vojsky Sirotků. Rozsah poškození neznáme.

1480 - 1488

V tomto období snad probíhala částečná obnova hradu pro vysoké úředníky Samuela z Hrádku, nebo Jana z Janovic a Petršpurka.

1495 - 1516

První majitel Opočna z rodu Trčků z Lípy Mikuláš mladší skupuje okolní statky a zakládá rozsáhlé domínium s výnosným hospodářstvím. Lze soudit, že přistoupil k dílčím úpravám hradu jako centra nově budovaného panství. O kamenické výzdobě svědčí okenní ostění zazděné ve střední části západního křídla zámku.

1517 - 1537

Zdeněk Trčka z Lípy a na Vlašimi přistoupil k rozsáhlejším stavebním úpravám v gotickorenesančním duchu. Dnes o nich víme mimo jiné i díky nálezu druhotně použitých okenních ostění, učiněném v jihozápadním koutě nádvoří.

1560 - 1567

Vilém Trčka z Lípy a na Veliši staví dnešní křídlo průjezdu a větší část západního křídla, obě s dvoupatrovou arkádou. Stavitel ani architekt není znám.

1567 - 1569

Bezprostředně po výstavbě zámku přistoupil Vilém Trčka ke stavbě rodové hrobky v kostele zasvěceného Nejsv. Trojici. Stavební činnost poté zřejmě pokračovala výstavbou pivovaru a hospodářských budov. Před rokem 1600 byla v blízkosti zámku založena obora.

1602

Stavba zámeckého letohrádku a založení zahrady.

kolem 1635

Městský příkop překlenula spodní část míčovny, později využívané jako sýpka a pivní sklepy.

kolem 1690

Požár zničil především horní patro a střechu zámku. Radikální přestavba jižního křídla sjednotila a završila stavbu hlavní budovy. Úpravy v barokním stylu vedl významný architekt G. B. Alliprandi.

1716 - 1720

Stavba úřednické budovy č.p. 2, pravděpodobně poté upraveny i ostatní hospodářské budovy.

před 1800

Mezi pivovar a zámeckou budovu byla postavena budova důchodu s novým přístupem do studniční bašty.

1800 - 1820

Provedeny dílčí úpravy zámku, po požáru r. 1812 přestavba hospodářských budov, výstavba nové oranžerie a skleníku a úprava letohrádku. V údolí Zlatého potoka byl založen romantický park s rybníčky a drobnými stavbami.

1858 - 1887

Přestavba jízdárny, odstraněna zeď uzavírající nádvoří a rekonstrukce arkád severního a západního křídla.

1905 - 1925

Josef Colloredo-Mannsfeld nechal provést rozsáhlé úpravy interiérů zámku, dostavbu kulečníkového sálu a úpravu studniční bašty.

1961 - 1990

V letech 1974 -1992 probíhala obnova fasád, reinstalace a restaurování interiérů a sbírek.

1993 - 2014

Restaurování arkád zámku (1999-2000), komplexní oprava staveb v údolí Zlatého potoka po povodni v r. 1998, reinstalace a rozšiřování expozic /expozice s obrazovým fondem, zejména obrazárny (2010 a 2013), rozšíření expozic o pánskou koupelnu (2011), rozšíření expozic o apartmá Kinských (2012), zřízení komerčního prostoru tzv. tabulnice (2014)/, opravy střech, rekonstrukce krovu a střešního pláště jízdárny (2012), příprava realizace stavebních úprav dvora kočároven a interiéru jízdárny (2013), zpracován projekt revitalizace zámeckého letohrádku (2013)

I přes znovuobnovení restitučního sporu o SZ Opočno v roce 2014 ředitelství NPÚ, územní památkové správy na Sychrově, pod jehož správu zámek spadá, a správa zámku nadále spravují zámek dle svých nejlepších možností a schopností. (Informace o restituci zámku)

Stavební vývoj jednotlivých staveb areálu

 

Budova zámku č. p. 1

Vilém Trčka z Lípy završil snahy svých předchůdců a v letech 1560 - 1567 rozšířil sídlo přístavbou dvou renesančních křídel zámku. Podnětem k nesmírně nákladné a náročné akci byla cesta českých šlechticů vstříc králi Maximiliánovi II. do italského Janova. Podobu gotického hradu dnes již neznáme. Dochovalo se nemnoho zbytků zdiva a válcová studniční věž. Na stejném místě stávalo i dřevěné hradiště (oppidum) o kterém je zmínka k roku 1068 v Kosmově kronice: „A tak se vitšina vojsk poidala k tim toem pánum a položili se táborem u hradu Opočna a pod ním.“ Při své janovské cestě Trčkové pravděpodobně získali i svého, dosud neznámého, stavitele. „Zámek Opočen od kamene dosti pěkně se sklepy doleními pro víno i pivo i jinými vrchními pro všeliké potřeby chování, kuchyní, špižírnou, světnicemi, komorami, se vším dostatkem pokojův i kašnou, kteráž vprostřed zámku jest a voda se po trubách žene, vystavený.“

Arkády 2. patra zámku

Požár na konci 17. stol. zničil především horní patro a střechu zámku. Snad již před touto událostí byly provedeny některé barokizující úpravy, radikální přestavba jižního křídla uzavřela a sjednotila arkádové nádvoří. Počátkem 18. stol navrhl architekt Giovanni Battista Alliprandi (asi 1665-1720) v přístavku jižního křídla malou rodinnou kapli sv. Anny. Strženy byly renesanční štíty, nově vybudována střecha a nádvorní rizality s kaplí sv. Anny. Horní patro arkád přikrylo rovné kladí a renesanční růžové sgrafito bylo nahrazeno červeně natřenou fasádou, která dala zámku název „Červený Opočen“. Klasické filozofické smýšlení se počátkem 19. stol. významnou měrou projevilo i ve stavební činnosti na Opočně. Snížením zdi, která uzavírala nádvoří zámku se otevřel výhled do nově zakládaného přírodně krajinářského parku. Ze stejného důvodu byl k jídelně přistavěn balkón.

Opravy arkád r. 1877